„Bylo to krásné období, kdy mě hokej hodně bavil“ vzpomíná na sezónu 07/08 Jan Krajíček

V předchozím článku jsme si zavzpomínali na začátek úspěšné éry, kterou v roce 2007 odstartoval příchod zkušených hráčů. V tomto rozhovoru si společně s námi na sezónu 2007/2008 zavzpomíná její samotný aktér, a v současné době místopředseda klubu, Jan Krajíček.

Světelský patriot začínal s hokejem doma ve Světlé, odkud se přesunul do mládežnických kategorií v Havlíčkově Brodě, kde si zahrál i juniorskou extraligu. Skláři tehdy s Brodem na úrovni mládeže úzce spolupracovali, díky čemuž se mohl Krajíček dále objevovat i v barvách Bohemky. Premiéru v dresu druholigových brodských Rebelů si odbyl v ročníku 99/00, kdy odehrál devět utkání, ve kterých si připsal dva body. Za brodské áčko hrál potom až do postupové sezóny 2005/2006. Výjimkou byl ročník 2001/2002, kdy hájil barvy Jindřichova Hradce.

Po konci v Brodě si dal rok od hokeje pauzu, aby se poté mohl vrátit tam, kde s hokejem začínal. Ve Světlé se jako hráč nebo trenér podílel na největších úspěších klubu. Coby hráč odehrál více než 117 zápasů, ve kterých si připsal 231 kanadských bodů (121+110) a slavil dvakrát mistrovský titul a vítězství v kvalifikaci o II. ligu. V první sezóně ve Světlé odcházel z finálové série poražen. Jako trenér dovedl Světlou dvakrát k vítězství v krajské lize, jednou v Superpoháru a ve své poslední trenérské sezóně na lavičce A-týmu vybojoval stříbro. V současné době působí v klubu jako místopředseda a šéftrenér mládeže.

Rozhovor s místopředsedou našeho klubu probíhal korespondenčně.

Ahoj Honzo, děkuji, že jsi přijal nabídku na tento rozhovor. Hned takhle na začátek se nabízí možnost se zeptat, jak teď prožíváš tyto těžké dny?

Je to nepříjemné období, ale mně dává možnost daleko více času strávit s rodinou, které si bohužel v zimním období moc neužiji. Samozřejmě jsem typ člověka, který musí být pořád v akci, takže například kolo mám hodně v permanenci. Navíc trávím dost času vzděláváním se v různých mobilních aplikacích, abych mohl být s naší hokejovou mládeží v kontaktu a mohl ji dávat různé podněty k pohybovým aktivitám.

Pojď teď společně zabrousit do historie, pamatuješ si ještě vůbec sezónu 2007/2008?

Nooo, už je to hodně dlouho, ale určitě nějaké vzpomínky jsou.

Ty jsi před svým návratem hrál naposledy hokej v sezóně 2005/2006 za druholigový Havlíčkův Brod, který tehdy vybojoval postup do 1. ligy, ale v dalším ročníku jsi za něj již nehrál, nehrál jsi vlastně vůbec nikde jinde. Stejný osud potkal i bratry Včelovi, proč jste se domů do Světlé nevrátili již v sezóně 2006/2007?

Já už nedohrál ani tu postupovou sezónu do konce. Měl jsem úraz a na půl roku šroub v palci u ruky. Léčení se protáhlo až do následující sezóny. Nějak jsem po tom zranění ztratil motivaci hrát, i když nabídky jsem měl.

V polovině ročníku 06/07 posílil Skláře Jaroslav Žák, který dal přednost práci před hokejem v Brodě. Překvapilo Tě tehdy jeho rozhodnutí?

Nepřekvapilo. S Žakysem jsem byl v kontaktu a řešili jsme to spolu. Myslím, že v dané situaci udělal správné rozhodnutí. Na druhou stranu si myslím, že kdyby se k němu tehdy v Brodě zachovali více lidsky a trochu ho podrželi, byl by z něho extraligový hráč.

V další sezóně ses rozhodl znovu nazout brusle, a stejně jako bratři Včelové se zapojit do dění na ledě. Lákalo Vás zahrát si doma společně se Žákem?

Jasně že ano. Žakys byl ten impuls, který mi dal zase chuť do hokeje. Zlanařil mě na pár tréninků na konci sezóny 06/07, kde jsem k tomu zase přičuchl a bylo hotovo. Pak jsme zlanařili Včelky a bylo o zábavu postaráno :-).

Navíc Vás před sezónou posílil i čtyřiačtyřicetiletý internacionál Stanislav Mečiar. Vzpomeneš si jak se legenda českého a československého hokeje ocitla ve Světlé?

Přesně si na to vzpomínám! Potkal jsem Mekyho před sezónou v Brodě na zimáku (tehdy tam trénoval juniory) a řekl jsem mu, že dáváme ve Světlé dohromady dobrou partu, jestli se nepřidá. No a pak už jsem jen oznámil panu Švorcovi (tehdejší předseda), že pro něj mám hráče, který mu vyprodá Pěšinky:-)

Ty sám jsi byl člen legendární formace Včela O., Mečiar – Včela P., Žák, Krajíček, produktivní lajna, které se každý bál. Vzpomínáš na ty časy?

Vzpomínám. Bylo to krásné období, kdy mě ten hokej hodně bavil.

Jaká byla tehdy atmosféra v kabině? Nebyli jste rozděleni na mazáky a mlaďochy?

Atmosféra bylo výborná a žádné rozdělení neexistovalo. Jediný starý mazák tam byl šedý Meky :-) Samozřejmě puky sbírali mladší ročníky, ale to bylo tak vše. Po každém pátečním tréninku byl celý tým hodně do noci pohromadě. No a návraty z venkovních zápasů, to je kapitola sama o sobě.

Světlá bývala považovaná za klub z druhé poloviny tabulky, bojující o udržení, ale zdálo se, že letní posílení vše změnilo. Věřili jste, že můžete dosáhnout historického úspěchu?

Já osobně jsem neřešil, čeho se může dosáhnout. Vždy jsem řešil jen nejbližší utkání. Navíc po prvních dvou utkáních jsme řešili spíš, jestli nespadneme :-)

Pojďme teď k samotné soutěži. V základní části jste poměřili síly se silným Žďárem nad Sázavou, který byl považován za jasného favorita nebo s dalším favoritem Moravskou Třebovou. Zapomínat nesmíme ani na Chotěboř, která také pomýšlela na účast ve finálové čtyřce. Přesto jste dokázali ovládnout základní část a připsat si „jenom“ šest proher v základní hrací době, celkem spanilá jízda…

Tak to už si vážně moc nevybavuji, jak to přesně probíhalo.

Dobře, každopádně kouzlem tomu jistě přispěl i starý zimák v Pěšinkách. Ne jednoho soupeře mohl zaskočit otevřený stadion, dřevěné mantinely, které měly za brankou místo plexiskel pouze sítě. Považovali jste to za svou výhodu? Přeci jen se říkalo, že soupeř mířící do Pěšinek prohrává již 2:0 jen při svém příjezdu.

Starý zimák měl kouzlo, a to byla fakt pecka :-) Jasně, že to byla výhoda. Vzpomínám na pana Havla (bývalého předsedu HC), který vždy stál za soupeřovou brankou a slovně totálně rozebral brankáře soupeře.

Po základní části přišlo semifinále Play-off, ve kterém jste snadno přešli přes Litomyšl, ve finále Vás pak čekal jasný favorit ze Žďáru. Jako vítěz základní části jste měli výhodu domácího hřiště, kterou jste bohužel nevyužili. Myslíš, že to se Vám stalo osudným?

Myslím, že pro Žďár bylo výhodnější začít u nás. Byl favorit a u nás nebyl pod takovým tlakem. Každopádně si vybavuji, že na utkání přišlo snad 800 diváků. Byl totálně plný stadion a my z toho byli půlku utkání v křeči a prohrávali, pak jsme to tuším dotáhli a v závěru jsme udělali chybu, která nás stála zápas.

Série pokračovala ve Žďáře, kde jste prohráli (5:4sn), v dalším domácím utkání jste vyhráli 4:1. Ve Žďáře jste si mohli vydobýt prodloužení série, leč nepovedlo se, zápas jste prohráli 3:1. Co Vám chybělo, abyste byli ve finále úspěšnější?

Druhý zápas ve Žďáře tu sérii zlomil. Také jsme prohrávali, pak jsme srovnali a v závěru jsme měli spoustu šancí na to rozhodnout, ale nakonec jsme prohráli na nájezdy. Třetí zápas jsme doma chtěli urvat, což se povedlo, ale Žďár si to poté doma už pohlídal. Podle mě rozhodla zkušenost. My měli, na rozdíl od Žďáru, pouze jednu lajnu zkušenější. Další kluci nikdy podobná utkání před takovou atmosférou nehráli, což jejich výkon výrazně poznamenalo.

Jistě jste byli zklamaní, ale i tak jste dosáhli největšího úspěchu v historii klubu, uvědomovali jste si to v tu chvíli?

Myslím, že nikdo neřešil historii klubu. Spíš jsme chtěli Žďáru trochu zkomplikovat postup, což se nám snad podařilo.

Navíc Vaše výkony přilákaly do Pěšinek spoustu nových fanoušků. K poslednímu utkání do Žďáru s Vámi jely dva plné autobusy fanoušků, spousta lidí jela i po vlastní ose. Váš hokej prostě lidi táhl…

To byl pro nás asi ten největší úspěch z té sezóny. Byl to tehdy totální hokejový boom. Vygradovalo to finálovou sérií, kdy lidi stáli ve třech řadách za sebou, a to nebyly tribuny. Dokonce si pamatuji, že při vstřelené brance tam vždy nějaký spiderman lezl po té síti, co byla místo plexiskla:-)

Máš na tuto sezónu nějakou oblíbenou vzpomínku? Nebo třeba nějaký vtipný moment k pobavení?

S touto sezónou si vždy vzpomenu na nebožtíka pana Šejnostu staršího (řidič autobusu), který to s námi měl hodně těžký :-) Při každém návratu z venkovního utkání se stavělo v Havlíčkově Brodě, v klubu Nagano, tam chudák proseděl hodin a vypil káv :-) Budiž mu země lehká.

Před koncem rozhovoru se vrátíme do současnosti, k něčemu, co zajímá nejen naše fanoušky. Před koncem sezóny se objevila spekulace, že Světlá bude hrát krajskou ligu Vysočiny, mohl bys, jako místopředseda klubu, tuto informaci potvrdit nebo vyvrátit?

Každý rok uvažujeme o soutěži, kterou budeme hrát. Hlavní slovo mají ale vždy hráči, kteří tu soutěž budou hrát. Musí zvážit, zda by to i nadále dokázali skloubit s prací a rodinou, popřípadě školou. Hráči se v drtivé převaze přiklonili opět k Pardubickému kraji, takže příští rok přihlašujeme KLM – Pardubický kraj.

Honzo, děkuji Ti za tvůj čas, který jsi rozhovoru věnoval. Chtěl bys ke konci něco vzkázat fanouškům?

Přeji všem hlavně pevné zdraví, čistou mysl a klid v duši. Fanouškům navíc samozřejmě děkuji za podporu a spolupráci.