Rozhovor s Madlen Chladovou - stříbrnou medailistkou MS žen do 18 let

Madlen, za hokejové fanoušky a za náš hokejový klub, ti ještě jednou gratuluji k úspěchu, kterého jste se spoluhráčkami na nedávném juniorském mistrovství světa ve Švýcarsku dosáhly.

Zdravím, moc děkuji. (úsměv)

Ne všichni fanoušci tě znají, proto tě úvodem našeho rozhovoru lehce uvedu. Pocházíš ze sousední Ledče, kde jsi s hokejem i začínala. Zkoušela jsi chvilku i rychlobruslení, ale zůstala věrná hokeji. V čem u tebe vyhrál?

Rychlobruslení jsem měla pouze v jednu chvíli a to kvůli olympiádě dětí a mládeže 2020. Dále jsem v tom pokračovat nechtěla, protože mě hokej baví více.

Máš i pár startů v české extralize žen za Příbram, kde se potkáváš se svou sestrou Viktorií. Jaký je tvůj hokejový sen, nebo kam bys chtěla časem směřovat svoji hokejovou kariéru?

Určitě bych se chtěla do budoucna zlepšovat a příští mistrovství vyhrát zlato pro Česko. Časem bych chtěla vyzkoušet hrát i v zahraničí, ale uvidíme jak se bude vše vyvíjet.

V současné době působíš ve společném světelsko-humpoleckém dorostu. Jak tě přivítali po návratu spoluhráči v kabině, jako medailistku z MS?

Spoluhráči mě přivítali moc hezky, náš kapitán koupil tři flašky dětského šampaňského na přípitek.

Takhle čerstvě si už uvědomuješ, čeho jste dokázaly, nebo to ještě budeš chvilku vstřebávat a doceníš až s odstupem?

Chvilku mi trvalo si to vše uvědomit, ale je to strašně dobrý pocit z takového úspěchu.

Jak sis vůbec ten hokejový turnaj užila, na co budeš ze Švýcarska nejvíc vzpomínat, kromě těch hokejových zážitků?

Užila jsem si ho strašně moc, protože jsme tam byly jedna pro druhou a byly jsme fakt skvělý tým. Nejvíce budu vzpomínat na ty výhry se Švédskem a Kanadou, to si myslím že byl náš největší úspěch.

Rozjezd v základní skupině se týmu moc nevyvedl, kdy a jak se to zlomilo?

Já si myslím, že jsme byly v základní skupině trošku zaskočené, ale jak přišla řada na play-off, tak jsme do toho daly úplně všechno a věřily, že to vyjde.

V play-off, tam jste působily neskutečně týmově, ve čtvrtfinále jste si na Švédsko věřily?

Šly jsme do toho zápasu naplno, protože jsme věděly, že když budeme hrát jako jeden tým, tak nás nikdo neporazí.

A největším zážitkem pro tebe bylo určitě senzační utkání s Kanadou. Tam jste po postupu přes švédky hrály na vlně ryzí euforie...

To byl fakt skvělý pocit. Jen tak se vám nepovede po první prohře s Kanadou 1:8 vyhrát v semifinále 4:2. Fakt jsme do toho daly všechno a věřily, že to urveme.

Svoji osobní stopu jsi na mistrovství zanechala nejvíce střílenými asistencemi na branky Šapovalivové. Byly to střely na teč trénované a nebo čistě instinktivní, že je Adéla před brankou dokáže protečovat?

Tak na trénincích jsme trénovaly i teče na střelbu od modré. Jsem strašně šťastná, že mi tyto dvě střely vyšly a mohla jsem mít dvě asistence, protože každý bod a gól je důležitý pro tým.

Škoda, že to finále s USA nakonec nevyšlo... ale i tak to stříbro má příchuť zlata?

Trošku nás zklamalo, že jsme to nedotáhly až na to zlato... ale myslím si, že jsme každá šťastná, že jsme mohly hrát finále a z mistrovství se vrátit s dobrým pocitem a stříbrem na krku.

Jak jsi vnímala vůbec podporu během turnaje, kdo tě nejvíc podporoval a s kým jsi byla v denním kontaktu?

Nejvíce mě podporovala rodina a také moje spolužačky. Byla jsem vždycky hrozně šťastná, když mi spolužačky a kamarádi psali, že to zvládneme a že drží palce.

Nebylo ti trošku líto, že jsi během turnaje neměla o pár minut víc na ledě?

Samozřejmě bych byla radši, kdybych si zahrála o trošku více, ale brala jsem to tak, jak to bylo a do každého střídání jsem dala maximum.

Jak hodně náročný je návrat do Čech a všedního studijního života? Přijímáš pořád ještě gratulace, kamarádi a známí jsou určitě zvědaví na tvoji medaili?

Ano, skoro furt mám medaili u sebe, protože ji chce každý vidět. Strašnou spoustu gratulací jsem dostávala po každém zápase. Hned jak jsem se vrátila v úterý do školy, tak na mě čekaly moje spolužačky s dortem, to mě opravdu potěšilo.

Jak sis užila dnešní přivítání od světelských hokejových fanoušků?

Byl to úžasný pocit vidět, jakou podporu tady ze světelské strany mám. Jsem moc vděčná každému fanouškovi.

Moc ti na závěr děkuji, že sis v té malé hektice po mistrovství světa udělala chvilku i na náš rozhovor a přeji ti do tvého dalšího hokejového i nehokejového života jenom to nejlepší!

Také moc děkuji.