Pyrrhovo vítězství

Ale začneme něčím veselejším. V Hlinsku dostali dotaci na přestavbu zimního stadionu, kterou musí vyčerpat. Což jim samozřejmě přejeme, ale nebylo by lepší tedy hrát své domácí zápasy někde v exilu? Třeba ve Skutči? Nebo má snad vedení Hlinska strach, že by hráči ze Žďáru nenašli cestu? Problémů se našlo hned několik, například trestné lavice byly spojeny se střídačkami, které byly stlučené z nějaké dřevotřísky, přes kterou nebylo nic vidět. Ale to je ten nejmenší problém. Ten největší pak měl trenér a vedoucí družstva. Kabina týmu se totiž nacházela na opačné straně stadionu a cesta k ní byla právě uzavřena z důvodu rekonstrukce. Vedly k ní tedy dvě cesty, jedna, po níž se musel obejít celý stadion až přes fotbalové hřiště a druhá, o dost kratší, přes technické zázemí, což se pro osazenstvo střídačky jevilo jako nejlepší možnost. Jenže ejhle, s tím měl jeden z pořadatelů, který vypadal, jakoby stěží absolvoval základní devítiletku, potíž. Vedoucí družstva měl problém se co nejrychleji dostat do kabiny pro novou hokejku. Nakonec ho tedy pustil, ale je na zamyšlení, jestli je stadion za takových podmínek, kdy se nemůže člen realizačního týmu dostat co nejrychleji do kabiny, vůbec způsobilý k odehrání zápasu krajské ligy.

To jsem trošku více odbočil od toho nejpodstatnějšího, a to od samotného utkání. Sklářům chyběl Žák a dlouhodobě zraněný Jakub Doležal. Naopak po zranění se do sestavy opět vrátil Jaroslav Doležal. Od začátku se hrál vyrovnaný hokej ze strany na stranu, ale domácí byli ve svých šancích mnohem nebezpečnější. Naštěstí se jim jejich příležitosti nedařilo proměňovat, tedy až do 13. minuty. To Jiří Dítě vystřelil od modré čáry, puk byl ovšem sražen množstvím hráčů před brankou na hůl Josefa Hrona, který nedal přesunujícímu se Zvolánkovi šanci. Na hostech byla vidět chuť vyrovnat, ale bohužel do konce třetiny nestihli vymyslet nic kloudného a do kabin se tak šlo za nepříznivého stavu.

Hned z kraje prostřední části dostali Skláři možnost přesilové hry. Tu dokázal proměnit Josef Štros, rozhodčí branku nejdřív uznal, ale po domluvě s našeptávači z lajny a ze střídačky domácích branku odvolal z důvodu úmyslného kopnutí. Těžko říct, kde je pravda, přes klubko hráčů tam bylo těžko vidět. S ohledem na to, co se stalo nemalou chvíli potom, si myslím, že by i domácí byli raději, kdyby se gól uznal. Kuba Venc hrál puk ve svém obranném pásmu, když v tu chvíli ho ze zadu tvrdě k mantinelu „přišpendlil“ domácí Havel. Otřesený Venc zůstal ležet na ledě a dlouhou dobu se nezvedal, ocenit se zde musí rychlý zásah zdravotní služby, která byla během chvíle na ledové ploše. Kuba byl tak nucen ze zápasu odstoupit. První pozápasové zprávy hovořily o vyražených zubech, zlomeném nose a otřesu mozku a ještě během zápasu byl světelský hráč převezen do nemocnice v Pardubicích. Doufejme, že tam nebylo ještě něco vážnějšího a Kuba bude brzy zase v pořádku. Zpět k hokeji. Domácí Havel za svůj čin vyfasoval trest na pět minut a navíc trest ve hře. Hosté tak dostali sedmdesát sekund dlouhou přesilovou hru 5 na 3, tu sice využít nedokázali, ale byla na nich vidět velká chuť svého spoluhráče pomstít. A to začali měnit v realitu. Ve 31. minutě Kořínek nahazoval od modré čáry a Petr Včela jeho pokus nasměroval šikovnou tečí mezi betony domácího brankáře. Stav 1:1 platil i po hvizdu rozhodčích, oznamující konec třetiny.

V závěrečné třetině si Skláři změnili svůj obor a v Hlinsku si otevřeli masokombinát, protože domácí Horses nasměrovali na nemilosrdnou porážku. Hned z prvního útoku dokázali Skláři převrátit vedení na svoji stranu. Radim Křišťan u pravého mantinelu uvolnil do brejku Petra Včelu, který poslal puk opět mezi brankářovy betony. O šest minut později bylo ještě veseleji. Do útoku se prodrala bratranecká dvojice Blažek-Dolinský. Druhý jmenovaný zkusil svoje štěstí a vystřelil, jenže brankář Saifr vyrazil puk pouze před sebe a Blažek ho ze vzduchu trefil přesně do rohu domácí branky. V zápětí dostali domácí hráči možnost přesilové hry a hra se tak po dlouhé době a skoro naposledy přesunula před světelskou svatyni. Bohužel domácí dokázali svoji přesilovou hru využít, když lehké nahození Jiřího Dítěte od modré čáry skončilo za zády světelského gólmana. To bylo ale od domácích vše a dále už úřadovali pouze hráči z Vysočiny. V 54. minutě vrátil dvoubrankové vedení Sklářům Honza Kubát svojí střelou z mezikruží. I přesto, že je v zápise jako střelec branky uveden Kubát, osobně si myslím, že jeho pokus dorazil do branky někdo z dvojice Blažek-Dolinský. Navíc Skláři museli dohrávat bez zraněného Kopeckého, který si v souboji poranil rameno a po zápase byl taktéž převezen do pardubické nemocnice. I pro něho sezóna zřejmě už skončila. Přes všechny tyto nesnáze dokázali Skláři dále diktovat tempo hry a v 56. minutě zvyšoval na 5:2 Pavel Blažek, když ideálně tečoval nahození Honzy Svobody. O dvě minuty později opět nahazoval Honza Svoboda od modré čáry, ale tentokrát vložil puku hokejku do cesty Jaroslav Doležal a zpečetil tak konečný výsledek na 6:2.